Informace a aktuality z oblasti potravin a výživy
Světový den zdraví: Jedno zdraví (One Health) jako výzva pro 21. století
Světový den zdraví, kterým je každoročně vyhlašován 7. duben, nám letos připomíná, že zdraví člověka nelze oddělit od zdraví zvířat a životního prostředí. Koncept One Health („jedno zdraví“) zdůrazňuje, že lidské zdraví je úzce propojeno s ekosystémy, ve kterých žijeme – od kvality ovzduší přes potravinové systémy až po mikrobiální prostředí.
Současně se změnami životního prostředí čelíme neméně závažné pandemii chronických neinfekčních onemocnění. Podle WHO tvoří tato onemocnění přibližně 75 % všech úmrtí na světě (43 milionů ročně). Největší podíl mají kardiovaskulární onemocnění (cca 19 milionů úmrtí ročně), následovaná nádorovými onemocněními, chronickými respiračními nemocemi a diabetem (1).
Obezita a nadváha, které jsou klíčovými rizikovými faktory těchto onemocnění, dnes představují globální problém: více než 1 miliarda lidí žila v roce 2022 s obezitou a prevalence se od roku 1990 více než zdvojnásobila (2). Obezita přitom významně zvyšuje riziko diabetu, kardiovaskulárních onemocnění i některých nádorů (3).
Diabetes samotný je další rychle rostoucí výzvou – v roce 2022 byla monitorována dvojnásobná prevalence diabetu (14 % dospělých) oproti roku 1990 (7% dospělých).Diabetes také významně přispívá ke kardiovaskulární mortalitě (4).
Zásadní roli zde hraje životní styl. WHO upozorňuje, že 31 % dospělých a 80 % adolescentů nesplňuje doporučenou úroveň pohybové aktivity (5). Pravidelná fyzická aktivita může snížit riziko srdečních onemocnění až o desítky procent, diabetu asi o 17 % a demence až o 28–32 % (6).
Významnou roli hraje i výživa. WHO zdůrazňuje, že moderní stravovací prostředí vede k vyšší konzumaci vysoce zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru, soli a nevhodných tuků, zatímco příjem ovoce, zeleniny a vlákniny je často nedostatečný (7).
Právě zde se propojuje koncept One Health s každodenní realitou: zdraví jednotlivce není jen výsledkem individuálních rozhodnutí, ale i prostředí, které tato rozhodnutí formuje – od dostupnosti potravin po urbanistické podmínky pro každodenní pohyb.
O to důležitější je role vědecky podložených informací (evidence-based medicine). Vědecké informace poskytují dostatek důkazů o možnosti prevence prostřednictvím úprav životního stylu – zejména vyváženou stravou, pravidelným pohybem a udržením přiměřené tělesné hmotnosti.
Zdraví není izolovaný stav. Je to výsledek vztahů – mezi námi, naším prostředím a našimi každodenními volbami.
(1) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/noncommunicable-diseases
(2) https://www.who.int/news/item/01-03-2024-one-in-eight-people-are-now-living-with-obesity
(3) https://www.niddk.nih.gov/health-information/weight-management/adult-overweight-obesity/health-risks
(4) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/diabetes
(5) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/physical-activity
(6) https://www.who.int/health-topics/physical-activity
(7) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/healthy-diet
22. 3. se slaví Světový den vody. Pojďme si tedy na den vody připomenout že:
- voda je základem pozemského života a bez ní by byla na Zemi holá pustina
- máme obrovské štěstí, pokud nám pitná čerstvá voda teče přímo doma z kohoutku; protože dvě miliardy lidí na světě přístup k pitné vodě nemají
- je potřeba naši výsadu správně využít a pravidelně svůj organismus hydratovat. Podívej se v příspěvku, jak na to.
Voda je součástí všech živých organismů. Lidské tělo je tvořeno vodou zhruba ze 60%.
Každý den, v závislosti na okolnostech jako je fyzická aktivita, okolní teplota, příjem živin, psychický stav, úroveň únavy a kvalita spánku dojde ke ztrátám vody, představujícím přibližně 2,5 l.
Nejvíce vody ztratíme prostřednictvím ledvin ve formě moči, která odvádí ve vodě rozpuštěné odpadní látky metabolismu živin. Průměrný denní objem, který vymočíme, tzv. diuréza, představuje asi 1,5 l.
Další tekutiny odcházejí prostřednictvím kůže s potem. Za normálních okolností vypotíme asi 0,5 l potu, ale tato hodnota může být velmi variabilní v závislosti na teplotě prostředí a fyzické aktivitě. Při vysoké produkci potu v extrémních podmínkách je vhodné kromě samotné vody doplňovat i minerální látky, které jsou v potu obsaženy v nezanedbatelných koncentracích.
Plícemi vydýcháme ve formě vodní páry asi 300 - 400 ml vody.
Se stolicí odejde 100 - 200 ml vody.
Tyto ztráty je potřeba doplnit, jinak hrozí dehydratace spojená s příznaky jako je únava, bolest hlavy, závratě a kognitivní poruchy.
Neznamená to však, že bychom měli vypít každý den celé toto množství, protože asi 700 - 1000 ml vody přijmeme se stravou, pokud jíme doporučená množství ovoce a zeleniny, které jsou na vodu bohaté.
Dalších asi 300 - 400 ml tvoří metabolická voda, která vzniká při oxidaci živin v metabolismu.
Pitný režim by tedy měl představovat asi 1,5 l vody. Při vysoké okolní teplotě a při namáhavé fyzické aktivitě bychom měli příjem navýšit o vypocené tekutiny: 0,5 – 1 l .
Výše jsou však uvedeny průměrné hodnoty, záleží samozřejmě i na individuálních vlastnostech organismu, jako je pohlaví, věk, povrch těla, tělesná hmotnost. Obecné pravidlo říká, že bychom měli za den vypít 30 – 40 ml na kg tělesné hmotnosti. Pít bychom měli v průběhu celého dne a doporučené množství si rovnoměrně rozložit.
Nejlepším nápojem pro náš organismus je čistá voda, ale část samozřejmě lze nahradit neslazenými nápoji jako je ovocný, zelený, nebo slabý černý čaj, zeleninové a ovocné šťávy (ovocné pro vysoký přirozený obsah cukru raději naředěné) a různé hypotonické minerální vody.